Spojené státy oznámily, že mají na oběžné dráze ozbrojené systémy určené ke kontrole vesmíru. Vesmírné síly USA uvedly, že jde o první potvrzení přítomnosti zbraní ve vesmíru ze strany některé z kosmických mocností.
„Spojené státy disponují na oběžné dráze ozbrojenými systémy pro kontrolu vesmíru, které jsou schopny bránit společné síly před nepřátelskými akcemi protivníků,“ uvedl mluvčí Vesmírných sil USA v tiskovém prohlášení. Kontrola vesmíru podle něj zahrnuje „veškeré činnosti potřebné k tomu, aby bylo možné o vesmír soupeřit a ovládat ho“ s využitím kinetických i nekinetických prostředků, které ovlivňují schopnosti protivníka. Americké kapacity lze podle prohlášení využít k obranným i útočným účelům.
Čína a Rusko představují podle amerických Vesmírných sil potenciální hrozbu pro zájmy USA ve vesmíru. Čína v rámci strategie vojenské modernizace rozvíjí a provozuje vesmírné i protivesmírné kapacity. Rusko považuje vesmír za možné bojiště a věří, že jeho ovládnutí bude rozhodující v budoucích konfliktech.
Militarizace vesmíru začala spolu se závodem mezi USA a Sovětským svazem. Krátce po vypuštění sovětské družice Sputnik v roce 1957 začaly Washington a Moskva zkoumat, jak využít satelity k boji.
Největší obavy kdysi vyvolávaly jaderné zbraně ve vesmíru. Spojené státy, Sovětský svaz a další země však v roce 1967 podepsaly Smlouvu o kosmickém prostoru, která zakazuje umísťovat jaderné zbraně a jiné zbraně hromadného ničení na oběžnou dráhu Země, na Měsíc i na další nebeská tělesa.
Od té doby Rusko, Spojené státy, Čína a Indie zkoumají možnosti vedení boje ve vesmíru mimo rámec této smlouvy. Patří k nim i zaměřování satelitů protivníků, důležitých pro vojenskou komunikaci, sledování a navigaci.
Americký prezident Donald Trump v poslední době na sociálních sítích vyzdvihoval Vesmírné síly USA i dobývání vesmíru. Tato složka ozbrojených sil vznikla v roce 2019 během jeho prvního mandátu, kdy se oddělila od letectva. Jejím cílem bylo posílit obranné schopnosti USA v reakci na zbrojení Číny a Ruska.
Americké zpravodajské služby v roce 2024 naznačily, že Rusko by mohlo vyvíjet vesmírnou jadernou zbraň. Ta by podle jejich tvrzení mohla pomocí mohutné energetické vlny vyřadit z provozu velkou část komerčních i vládních satelitů. Moskva toto tvrzení dlouhodobě popírá. Smlouva z roku 1967 zakazuje použití jaderných zbraní a zbraní hromadného ničení na oběžné dráze, v mnoha otázkách však ponechává prostor pro různé výklady.
„Ovládat vesmír je pro Rusy klíčové,“ řekl expert na bezpečnost družic Paul Graziani. „Schopnosti sestřelovat satelity ze země i z oběžné dráhy demonstrovali krátce před vpádem na Ukrajinu. Můžou tak tlačit na USA.“
Rusko podle Grazianiho zřejmě má na oběžné dráze „vesmírné stíhačky“ – satelity schopné manévrovat a přibližovat se k jiným družicím. Přiblížily se i k americkým satelitům. Graziani popsal, jak by taková hrozba mohla ovlivnit rozhodování USA o pomoci Ukrajině: „Jako by jim za zády stál ruský voják s puškou, který je může kdykoli sestřelit. Kalkulace je, že pokud tyto satelity americké vládě ohrozí, vláda bude více váhat, jak moc chce pomáhat Ukrajině, protože pokud tyto satelity použijí proti Rusku, pak se stanou legitimním válečným cílem. Nikdo na světě by Rusko neodsuzoval za to, že sestřelilo satelit, který míří na jeho vojáky, že?“
První střelbu přímo ve vesmíru připisuje Graziani Rusku. „V počátcích Spojené státy i Rusko vyvinuly jakési špionážní družice s posádkou. Rusko jednu vybavilo dělem a ve vesmíru ho skutečně použili. To byl první a zřejmě jediný případ střelby přímo ve vesmíru,“ řekl s odkazem na stanici Saljut 3 z let 1974–1975.
„Je nesmírně důležité, abychom si udrželi svou převahu nejen ve vzduchu, ale i ve vesmíru, a proto jsme museli přijmout opatření, která zajistí, že v případě ohrožení budeme schopni situaci zvládnout,“ uvedl ministr letectva Troy Meink.
Trump loni v prosinci označil převahu USA ve vesmíru za „měřítko národní vize a vůle“. Podepsání výkonného příkazu bylo dalším krokem k jeho plánu protiraketové obrany Golden Dome. Navrhovaný systém má umožnit zachytit rakety kdekoli na světě.
Trump uvedl, že doufá v dokončení systému do roku 2028. Američtí představitelé se o něm zatím vyjadřují spíše obecně. Pentagon má podle informací zveřejněných televizní stanicí CNN provést první velký test těsně před volbami v roce 2028. Meink další podrobnosti nesdělil, uvedl však, že „americký program kosmických interceptorů“ se od počátečních smluv dostal k vybavení schopnému letu za méně než rok.
Čína na americké kroky reagovala varováním před závody ve zbrojení ve vesmíru. „Vyzýváme americkou stranu, aby přestala rozmísťovat své vojenské kapacity a připravovat se na válku ve vesmíru,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Kuo Ťia-kchun.
