Politický chaos, oslabení podpory Ukrajině a strach mezi obyvateli Evropy: rusista Tomáš Glanc popsal tři motivy, které by podle něj mohly vést Kreml k agresi proti zemím NATO. Přímý vpád ruské armády do Evropy si v nejbližší době představit nedovede, varuje však před sabotáží, provokacemi a snahou rozklížit evropskou jednotu.
Glanc, spisovatel a odborník na Rusko působící na univerzitě v Curychu, v rozhovoru rozebral rostoucí napětí i poměry v Rusku. Evropské lídry a zpravodajské služby podle moderátorky znepokojují zprávy o ruské agresi. Glanc uvedl, že přímý útok nelze vyloučit a že opakovaná varování před činností ruských tajných služeb mají své opodstatnění.
„Všechny ty hybridní a přímé formy agrese ze strany ruských tajných služeb se objevují stále znovu v nejrůznějších zemích, v Litvě, v Německu, v České republice i Polsku. Pokud se tyto zprávy tajných služeb objevují právě teď, tak jsou opodstatněné,“ soudí rusista.
Podle Glance má Kreml tři důvody k agresivnímu postupu: vyvolávat politický chaos, zpochybňovat podporu Ukrajiny a zasévat strach v širokých vrstvách společnosti. To podle něj nahrává radikálům a oslabuje už tak křehkou jednotu.
Polsko má s ruskými sabotážemi přímou zkušenost. V roce 2024 vyhořelo na okraji Varšavy obchodní centrum Marywilska 44 a požár zničil asi 1 400 obchodů. Stopy vedly k takzvaným jednorázovým agentům, které tajné služby najímají na konkrétní akce a po jejich vykonání je mohou snadno odvrhnout. Sami tito lidé často ani přesně nevědí, čeho se účastní. „Bývají najímáni na konkrétní práce, v tomto případě žhářského charakteru,“ řekl Glanc.
Španělská média informovala o varování americké CIA před možnými útoky ve Francii, Španělsku a Itálii. Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno varoval, že před Ruskem není v bezpečí nikdo. Glanc ale upozornil, že podobná varování mohou mít dvojí účinek.
„Tyto zprávy jsou částečně určeny i dovnitř francouzské společnosti. Vede to k mobilizování obranných mechanismů. Může to sloužit k posilování Macronovy labilní politické pozice, ovšem ti, kterým záleží na evropských hodnotách, určitě nemají zájem na tom, aby se lidé začali bát. Tyto zprávy znejišťují a mohou vést k tomu, že lidé začnou říkat: ‚Ruce pryč od Ukrajiny, chceme mír a žádné migranty.‘ Je to velice nebezpečná rétorika, která je ambivalentní. Motivy Emmanuela Macrona neznám. Na jednu stranu je třeba věci vidět realisticky, ale zároveň nikdo nechce strašit obyvatelstvo hrozbami, které jsou zatím reálné jen ve skutečně ojedinělých případech,“ uvedl.
Kreml podle Glance usiluje přinejmenším o částečné oslabení evropské jednoty a společného postupu na podporu Ukrajiny. Postup ruské armády označil za neuspokojivý: za poslední tři měsíce podle něj Rusko získalo asi 200 kilometrů čtverečních území a Ukrajinci podobnou plochu dobyli zpět. V Kremlu podle něj panuje nervozita a frustrace, a proto ruské vedení může považovat útoky na evropskou jednotu za legitimní — ať už formou sabotáže, diverze, nebo teroru.
Glanc si nedovede představit, že by ruská armáda v nejbližší době vpadla do některé evropské země. Testování hranic, obranyschopnosti a politické reakce na provokace však podle něj probíhá už týdny a měsíce. Operace zaměřené na rozšiřování vlivu navíc podle něj pokračují v Africe, na Kavkaze, v Moldavsku i Arménii. Součástí oficiální ruské ideologie je podle něj přestavba geopolitického systému a boj proti vedoucí úloze Západu a Spojených států.
Ruská společnost podle Glance nemá na válku jednotný názor. Část lidí ji chápe jako obranu ruských civilizačních hodnot a postavení v multipolárním světě, nikoli jako útok na Ukrajinu. Zároveň se postupně rozpadlo tabu kolem samotného slova „válka“, které se v Rusku dříve nahrazovalo výrazem „speciální vojenská operace“.
Rusové jsou podle Glance ochotni snášet ekonomické potíže i dlouhé fronty na čerpacích stanicích, pokud je vnímají jako cenu za vítězství. Nedávné „volby“ měly podle něj působit jako demonstrace jednoty lidu za ozbrojenými silami. Glanc zdůraznil, že výsledky nemají nic společného s politickou konkurencí, ale fronty na benzin jsou pro některé občany součástí boje za lepší budoucnost.
Ruská Státní duma má 450 poslanců: polovina se volí v jednomandátových obvodech a polovina podle stranických kandidátek. Glanc připomněl, že i v tomto systému mohou někdy uspět lidé stojící mimo zavedené stranické struktury. Přibližně třicet procent kandidátů strany Jabloko v jednomandátových obvodech se však podle něj k volbám vůbec nedostalo, protože byli zatčeni, fyzicky jim zabránili v účasti nebo je vyřadili z administrativních důvodů.
Opozice se podle Glance nedokáže sjednotit. Analytici, kteří znají dění ve volebních okrscích, podle něj potvrzují, že výsledky jsou uměle vytvořené. Mnozí občané přesto volí podle očekávání, zejména lidé placení státem, kterých je podle něj přes dvacet milionů. Rituální účast jim pomáhá zachovat sociální a ekonomickou stabilitu, zatímco hlasování proti systému by jejich individuální strach mohlo ještě zvýšit.
Obavy z možné mobilizace po volbách podle Glance znovu podnítily odchod některých Rusů do zahraničí. Mobilizace statisíců mužů a vysoké ztráty na životech se však podle něj dosud daří udržovat mimo skupiny obyvatel, jejichž znepokojení by mohlo vyvolat výraznější odpor.
Prezident Vladimir Putin se podle Glance obává hrozeb ze zahraničí i z nitra země a jeho bezpečnostní opatření označil za enormní. Rusista připomněl také obavy, že může slábnout loajalita Putinových blízkých spojenců. Čtvrtstoletí personálních rozhodnutí a perzekucí mělo podle něj přispívat ke stabilitě režimu, zatímco některé osoby získávaly výhody. „To je jemná práce, která se systému podařila natolik, že trvá už pětadvacet let. A zatím nevypadá, že by se hroutil,“ uzavřel Glanc.