Rakovina slinivky břišní neboli karcinom pankreatu patří mezi nejzávažnější onkologická onemocnění. Mezi pacienty s touto diagnózou je i někdejší premiér a bývalý šéf ODS Mirek Topolánek. Lékař Tomáš Grega z týmu gastrointestinální onkologie profesora Miroslava Zavorala z Ústřední vojenské nemocnice v Praze vysvětlil, proč bývá nemoc odhalena pozdě, jaké mohou být její příznaky a co je známo o prevenci, výzkumu a prognózách.
Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země s vysokou úmrtností na karcinom pankreatu. Jedním z hlavních problémů je to, že nemoc bývá odhalena až v pokročilém stadiu, kdy jsou možnosti léčby omezené. V Česku onemocní rakovinou slinivky ročně více než 2 500 lidí a přibližně 2 300 jich na toto onemocnění zemře. Pět let od stanovení diagnózy podle dostupných statistik přežívá jen menší část pacientů. Otevřeně o nemoci mluví také Mirek Topolánek, který uvedl, že má metastázy na plicích a není to s ním na dlouho.
„Rakovina slinivky je tichý zabiják. První projevy jsou v podstatě až v období, kdy už je to onemocnění pokročilé, takže v těch časných stadiích ta nemoc o sobě vůbec nedává vědět. Takže to je ten problém u tohoto onemocnění,“ uvedl Tomáš Grega.
První příznaky mohou být dlouho nenápadné. Rakovina slinivky může probíhat bez výrazných obtíží. Lékař Grega ze své zkušenosti upozorňuje na situace, které by měly vést ke zvýšené pozornosti a dalšímu vyšetření.
„První příznak, který by mě trkl k dalšímu postupu je, pokud se objeví nevysvětlitelný váhový úbytek, když pacient udává, že zhubl pět procent své váhy během půl roku nebo deset procent během roku. Anebo v případě, že mu byla diagnostikována porucha glukózové tolerance nebo porucha metabolismu cukru nebo prediabetes, diabetes. U takového pacienta bych zpozorněl a poslal bych ho ideálně na CT břicha,“ uvedl lékař.
Trávicí obtíže ani bolest břicha nemusí automaticky znamenat závažné onemocnění. Některé příznaky se však mohou objevit i u pokročilejšího nádoru.
„Pokud se objeví bolest břicha, hlavně po jídle, nebo bolest zad na rozhraní hrudní a bederní páteře, eventuálně nějaké svědění kůže nebo žloutenka, tak už to je většinou pozdní příznak,“ dodal lékař.
Jednoduchý screeningový test pro běžnou populaci zatím neexistuje. Nemocné buňky tak nelze spolehlivě zachytit v raném stadiu jediným vyšetřením. Ani běžné krevní odběry při preventivních prohlídkách nejsou schopné nádor spolehlivě vyloučit.
„Je to velmi problematické. V podstatě jediný test, který už se teď hodně opakuje v různých studiích a i v médiích, je zvýšená glykemie. Pokud je zvýšená glykemie nalačno, tak to je jediný test v tom základním odběru, který nás může posunout dál. Ale neexistuje žádná jiná odchylka. Ani ty onkomarkery nemají úplně specifický dopad na tu detekci. Jsme bezbranní v tomhle. Vůbec žádný jasný test na to není,“ posteskl si lékař.
U velké části pacientů navíc není možné jednoznačně určit, proč právě u nich nádor vznikl. Přibližně deset procent případů podle Gregy souvisí s vrozenými či dědičnými formami onemocnění.
„Jenom malé procento lidí, deset procent, jsou vrozené nebo dědičné formy toho karcinomu pankreatu. Ale u 90 procent karcinomů pankreatu nevíme rizikový faktor,“ uvedl Tomáš Grega.
Mezi známé rizikové faktory patří například kouření, nadměrná konzumace alkoholu a nedostatek pohybu. Jejich význam ale podle Gregy nemusí být u rakoviny slinivky tak výrazný, jak se dříve předpokládalo.
„U tohoto nádoru kouření, nadměrná konzumace alkoholu a nedostatek pohybu zvyšují to riziko, ale zdá se, že ne až tak výrazně, jak jsme si mysleli. Ono to zvyšuje jednou víc, když člověk kouří nebo má nadměrný příjem alkoholu. Takže to riziko tam je, ale není tak velké,“ uzavřel lékař Tomáš Grega.