Napětí na Blízkém východě roste: Húsíové útočí na saúdské cíle, ceny ropy prudce stouply a ministři zahraničí Saúdské Arábie, Pákistánu a Turecka jednali o podpoře království. Íránský prezident Masúd Pezeškján se mezitím v rozhovoru pro americkou televizi distancoval od Húsíů a vzkázal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že je na Spojených státech, aby rozhodly, kdy válka skončí.
Ministři zahraničí tří zemí podle prohlášení saúdskoarabského ministerstva jednali také o přípravě naléhavé schůzky náčelníků generálních štábů. Ti mají projednat způsoby, jak Saúdskou Arábii podpořit v rámci Společné obranné dohody z Mekky, podle níž je útok na jednu smluvní stranu považován za útok na všechny.
Nejvyšší náboženská autorita Saúdské Arábie vyzvala vojáky království, aby byli připraveni položit život v boji proti Húsíům, dokud nebude toto hnutí zbaveno moci.
Pezeškján se ve čtvrtečním rozhovoru snažil oddělit Írán od jemenských povstalců. „Húsíové nesou odpovědnost za své vlastní činy,“ prohlásil. Húsíové zahájili údery proti vládě v Jemenu podporované Saúdskou Arábií a opakovaně ostřelovali saúdské území. V širším konfliktu na Blízkém východě, který začal únorovými útoky USA a Izraele na Írán, narušili také dodávky ropy od největšího světového vývozce energií.
Húsíové uvedli, že ve čtvrtek vypálili desítky raket a vyslali drony na saúdské cíle. Generálmajor Turkí al-Málikí podle saúdskoarabské tiskové agentury oznámil, že koaliční síly zachytily a zničily šest balistických raket vypálených Húsíi a že protivzdušná obrana zmařila pokus o útok na města Táif a Janbu.
Po útocích Húsíů na cíle v Saúdské Arábii ceny ropy prudce vzrostly. Cena Brentu stoupla o 3,4 procenta na 106,60 dolaru za barel a West Texas Intermediate (WTI) zdražila o 2,7 procenta na 94,61 dolaru. Důvodem byly obnovené obavy z eskalace napětí na Blízkém východě.
Do jaké míry Írán přímo ovlivňuje Húsíe, bezpečnostní experti dál rozebírají. Zdroje z jemenské vlády, Íránu i dalších zemí regionu však uvedly, že postup Húsíů podél jemenského pobřeží Rudého moře probíhal pod přímým vedením íránských Revolučních gard.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí ve čtvrtek sdělil, že Teherán prostřednictvím prostředníků předal Spojeným státům návrh na znovuotevření Hormuzského průlivu, pokud budou splněny íránské podmínky. Podle návrhu by do sedmi dnů skončily nepřátelské akce na všech frontách včetně Libanonu. Spojené státy by zrušily blokádu íránských přístavů, uvolnily zmrazené íránské finanční prostředky a zrušily sankce týkající se ropy.
„Hormuzský průliv by byl znovu otevřen poslední (sedmý) den,“ řekl Arákčí. Poté by podle něj začala jednání se Spojenými státy o dalších otázkách, včetně íránského jaderného programu. Vysoce postavený íránský představitel ve středu uvedl, že Teherán posuzuje reakci Washingtonu na své mírové návrhy.
Administrativa Donalda Trumpa mezitím vyvíjí silný ekonomický tlak. Ve čtvrtek byl íránským leteckým společnostem zakázán vstup do vzdušného prostoru sousedních zemí, včetně Spojených arabských emirátů a Ománu.
„Žijeme ve vězení pod širým nebem,“ napsala v textové zprávě učitelka v důchodu z Teheránu, která si nepřála být jmenována.
Pezeškján v rozhovoru uvedl, že rozhodnutí o tom, kdy válka s Íránem skončí, je na Spojených státech. „Je to Amerika, kdo se musí rozhodnout, zda to chce ukončit, či nikoli,“ řekl.