Zdravé trávení významně ovlivňuje celkovou kondici, kolem střevního zdraví však koluje řada zjednodušených rad. Sociální sítě často zaměňují počet lajků a zhlédnutí za důkaz. Ne každá oblíbená rada prospívá tělu.
Rakovina tlustého střeva patří v České republice mezi nejčastější onkologická onemocnění. Podle Masarykova onkologického ústavu je u nás tato nemoc diagnostikována u 4,5 tisíce lidí ročně. Právě proto je důležité rozlišovat mezi ověřenými informacemi, běžnými tělesnými projevy a tvrzeními, která mohou vést ke zbytečným obavám.
1. Na velkou je nutné chodit alespoň jednou denně
Návštěva toalety může napovědět, jak trávení funguje, samotná četnost však není jediným měřítkem. Důležitější je pravidelnost, vzhled stolice a její snadné vyprazdňování. „Správná stolice je hnědá, bez příměsi krve, kompaktní, snadno vyjde ven a po utření by měl být papír téměř čistý,“ popisuje nutriční terapeutka Hedvika Jakešová v knize Nejen o jídle. Každý člověk má přitom svůj vlastní standard.
Pokud se stolice pravidelně objevuje třikrát denně až třikrát týdně, bývá vše v pořádku. Ani krátkodobé výkyvy obvykle nejsou důvodem k panice. Lékařské vyšetření je na místě tehdy, pokud změny vyprazdňování přetrvávají delší dobu.
2. Stres a kořeněná jídla způsobují žaludeční vředy
Věta „To mě tak naštvalo, že z toho budu mít vředy!“ vystihuje běžnou obavu, skutečnost je ale složitější. Dlouhodobý stres přináší zdravotní rizika, jedna nepříjemná porada však sama o sobě obvykle neznamená vznik žaludečního vředu. Kořeněná jídla vředy rovněž většinou nezpůsobují.
Bolestivé žaludeční vředy nejčastěji souvisejí s bakteriemi nebo s nadužíváním protizánětlivých léků, včetně růžových tablet proti bolesti, které má v kabelce mnoho žen. Stres a kořeněná jídla mohou bez ohledu na původ potíží zhoršit příznaky nebo zpomalit hojení, v plné míře je však nezpůsobují.
3. Nadýmání vždy znamená zdravotní problém
Vypouštění střevních plynů je přirozenou součástí trávení. Plyny vznikají například při zpracování vlákniny a luštěnin, takže nadýmavé potraviny nemusí být škodlivé. Brokolice, květák i čočka tělu prospívají, i když mohou mít nepříjemný vedlejší účinek.
Pokud se nadýmání objevuje často, trvá dlouhodobě a doprovázejí ho další potíže, například křeče v břiše, může souviset s laktózovou intolerancí, celiakií nebo syndromem dráždivého tračníku. V takové situaci má smysl vyhledat lékaře.
4. Bez doplňků stravy se trávení neobejde
Tablety, kapsle ani kapky nejsou automaticky potřebné jen proto, že jsou dostupné v lékárně. Častým příkladem jsou probiotika užívaná preventivně. Každá kapsle podle uvedeného tvrzení zasahuje do přirozené rovnováhy bakterií ve střevech a místo očekávaného zlepšení může přispět k trávicím potížím.
„Kvalitní probiotika mají smysl například při užívání antibiotik nebo ve stresovém období,“ říká nutriční terapeutka Kristýna Kubíková. Preventivní užívání po mnoho měsíců proto podle ní není potřeba.
5. Bez detoxu se tělo nezbaví toxinů
Představa, že organismus potřebuje pravidelnou očistu na jaře, po létě nebo na podzim, se šíří v mnoha podobách. Týden založený pouze na vodě, šťávách nebo tabletách z lékárny však tělu nemusí prospět. Vhodnější oporu představují vyvážená strava, pohyb a kvalitní spánek.
Organismus má vlastní systém, který se o odpadní látky průběžně stará. Podílejí se na něm játra, ledviny, střeva i kůže. Celerová šťáva tento proces zásadně neposílí, zatímco drastická kúra může vést ke ztrátě minerálů, dehydrataci nebo průjmu. Střízlivý přístup k trávení proto často znamená více než slib rychlé očisty.