Vynechaná snídaně nebo oběd mohou vyvolat obavy, zda dlouhé hladovění nerozhodí hladinu cukru v krvi. U zdravého člověka však nepravidelné stravování obvykle nezpůsobuje významné výkyvy glykémie, které by vedly k vážnějším potížím nebo ohrožovaly zdraví.
„Tělo je na tyto situace zvyklé a má k dispozici jak krátkodobé zásoby cukru, tak i ty dlouhodobé, tudíž zdravý člověk může při hladovění, a tím myslím rozmezí jednoho až tří dnů, průměrnou glykémii lehce snížit, ale nemělo by to vést k žádným zásadním problémům, jako například hypoglykémii,“ vysvětluje profesor Martin Prázný, předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP.
Přísné redukční diety, záměrné dlouhé hladovění nebo výrazné omezení sacharidů představují pro organismus změnu režimu. V krátkodobém horizontu se s ní tělo zpravidla dokáže vypořádat: umí pracovat s nadbytkem energie i s jejím nedostatkem a přizpůsobit metabolismus. Při delším hladovění nebo dietě nejprve čerpá energii ze zásob v tukové tkáni a začne s energií šetřit.
„Postupně samozřejmě může dojít k tomu, že se cukr sníží až pod běžné normy, ale ani to by neměl být pro zdravý organismus problém,“ říká profesor Prázný.
Opačnou reakcí může být prudké zvýšení hladiny cukru po vydatném, těžkém nebo sladkém jídle, zejména večer. Tělo odpovídá zvýšenou tvorbou inzulínu, který pomáhá přesouvat cukr z krve do buněk. Poté může glykémie rychle klesnout a dostavit se únava, ospalost, horší soustředění i brzký návrat hladu.
„Nedoporučuje se příjem energeticky bohatých jídel před spaním, jelikož už není šance, že energii využijete a uloží se ve formě tuků. U zdravého člověka by tyto výkyvy neměly přesáhnout fyziologické meze, mohou se ale projevit nárůstem hmotnosti. Diskutuje se i na téma, zda je nutné jíst třikrát denně a svačit a zda jsou pro tělo dobré půsty. Ukazuje se, že každému vyhovuje něco jiného a neexistuje univerzální předpis. Podstatné je, aby v dlouhodobém horizontu zůstal zachován přiměřený energetický příjem a výdej,“ popisuje lékař Martin Prázný.
Pro udržení hladiny krevního cukru ve zdravých mezích je důležitý vyvážený příjem sacharidů, bílkovin, tuků a vlákniny, stejně jako dostatek zeleniny. Problémem může být nadměrná konzumace sladkých a přislazovaných jídel s rychle rafinovanými cukry.
„Sacharidy by měly být nejlépe přijímány ve formě komplexních škrobů, jelikož nejsme historicky přizpůsobeni pro dlouhodobý příjem nadměrného množství rychle vstřebatelných cukrů, které tělo neumí optimálně zpracovat. Nepravidelné stravování tedy nemusí být samo o sobě problém, více záleží na tom, jak vypadá a co ho doprovází.
Dnes už se nesnažíme každého zaškatulkovat do režimu, kdy ráno musí být snídaně a následně oběd v konkrétní dobu. Pravidelnost není to nejpodstatnější, důležitější je celkový přístup v rámci životního stylu,“ uvádí profesor Martin Prázný.