Křečové žíly mohou zpočátku působit nenápadně: těžké a unavené nohy, otoky nebo drobné metličky se snadno připisují únavě. Pokud potíže přetrvávají, včasné vyšetření u lékaře pomůže určit jejich příčinu a vhodnou léčbu.
Varixy patří k častým onemocněním nohou a nemusí se projevit jen vystouplými žilami. Někdy jsou prvními známkami právě méně nápadné obtíže.
„Základním faktorem pro vznik varixů je porucha pevnosti žilní stěny. V důsledku přetlaku v žilním systému pak dochází k rozšíření žil a k poruše funkce žilních chlopní, tedy ‚ventilů‘,“ říká cévní chirurg Radek Vyšohlíd. Kvůli horší funkci žil a chlopní se krev obtížněji vrací k srdci, hromadí se v žilách a roztahuje je. Významnou roli hraje dědičnost; přispět mohou také nedostatek pohybu, dlouhé sezení či stání, hormonální změny a vyšší věk.
Zvětšené, zkroucené žíly bývají zpravidla modrofialové a nejčastěji se objevují na nohou. „Provází je bolest, pocit těžkých nohou nebo pálení, otoky nohou zejména po dlouhém stání, noční křeče nebo svědění kůže,“ upozorňuje cévní chirurg Anton Karalko. Při těchto potížích nebo při nových metličkách je vhodné vyhledat lékaře a podstoupit cévní vyšetření. Ultrazvuk může ukázat průchodnost žil, funkci chlopní i případný zpětný tok krve a odhalit také hlubokou žilní nedostatečnost. Výsledky pomáhají zvolit léčbu.
Kompresní punčochy mohou zmírnit otoky a pocit těžkých nohou, samotné varixy však neodstraní. Úlevu mohou přinést také režimová opatření a venofarmaka, tedy léky působící na žíly. Výraznější varixy lze odstranit miniinvazivními postupy, například laserovou nebo radiofrekvenční ablací, uzavřením žíly tkáňovým lepidlem, pěnovou sklerotizací či miniflebektomií. Tyto metody vyřadí nemocnou žílu z oběhu a krev pak proudí zdravými žilami. Podle zvoleného postupu může zákrok proběhnout ambulantně a bez nutnosti delší pracovní neschopnosti.
Úspěšná léčba nemusí znamenat, že se varixy už nevrátí. Odstranění nemocné žíly neodstraní dispozici ani příčiny onemocnění. „Riziko návratu křečových žil po operaci existuje a lze ho ovlivnit jen do určité míry. Pomáhá komplexní dlouhodobá léčba žilního onemocnění včetně úpravy životního stylu,“ vysvětluje cévní chirurg Robert Vlachovský.
Protože křečové žíly patří k dědičným chorobám, prevencí lze jejich vznik spíše oddálit. Pomáhá pravidelný pohyb, například chůze, plavání nebo jízda na kole, i udržování optimální tělesné hmotnosti. Při dlouhém sezení nebo stání prospívají pravidelné přestávky na krátkou procházku a rozhýbání kotníků. Nohám může ulevit také krátké zvednutí. Žilní gymnastika zapojuje lýtkové svaly a podporuje žilní oběh.
Přehřívání nohou, horké koupele a pobyt v sauně mohou naopak zhoršovat pocit těžkých nohou i otoky. Jednoduché cviky žilní gymnastiky zahrnují střídavé zvedání pat a špiček vsedě či vestoje, chůzi po špičkách a patách, kroužení kotníky vleže nebo vsedě a „šlapání na kole“ vleže na zádech. Pohyby aktivují lýtkové svaly a podle typu cviku také svaly stehen, čímž podporují funkci žilní pumpy a prokrvení.
Křečové žíly ani metličky není vhodné přehlížet, ani když nebolí. Mohou vést k trombóze či bércovým vředům.